Unikátní výuka na 2. stupni

Žáci druhého stupně se ve dnech 10. a 11. května učili jinak, než je ve zvyku. V rámci projektového vyučování si děti vyzkoušely různé aktivity, při kterých se naučily mnoho dovedností. Učitelé se spojili do dvojic a pro děti vytvořili nabídku sedmi různých projektů. Každý si tedy mohl vybrat aktivitu, o kterou se zajímá. V nabídce bylo například rybaření, cesta do pravěku či historie nedalekého zámku v Nové Horce. Přírodovědně zaměřené žáky určitě potěšila výprava na rozhlednu Kanihůru nebo plnění různých úkolů pro fiktivní postavu Gebiho. Na své si přišli také milovníci cizích jazyků. 

Gebiho kamínky.

Náš projekt spočíval ve společné hře s GEBIM. Gebi je žák základní školy, který má rád geografii (zeměpis), biologii (přírodopis) a výtvarnou výchovu. Žáci ve skupině si nejdříve sami připravili dobrodružnou výpravu do areálu Přírodní rezervace Kotvice. Vlastnoručně nakreslenými kameny označily místo pro plnění společných úkolů, které mají pomoci Gebimu najít poklad. Velmi povedenými úkoly byla například poznávačka rostlin, přesmyčky zeměpisných pojmů či plnění láhve vodou z mlýnského náhonu a měření její pH. Nechyběla dobrodružná stezka odvahy s luštěním rébusů nakonec. Počasí přálo, hra se povedla a poklad byl úspěšně nalezen.

Pravěká tetování 

Ve středu jsme se sešli na školní zahradě, abychom našli poschovávané informace o způsobech, motivech a nálezech majících vztah k tetování v pravěku. Čekala nás také práce se sekyrkou, nožem, rozdělávání ohně i střelba z luku na mamuta. S pomocí uhlíků, nože a vlastnoručně vyrobených dřevěných jehel jsme zvládli jednoduchá tetování do kousků kůže. Ve čtvrtek jsme přivedli k životu vybraná pravěká tetování – přenesli jsme reálně zdokumentované motivy nejen na papírové makety, ale pomocí heny i na svá vlastní těla. 

Ryby a CHKO Poodří

V projektu Ryby a CHKO Poodří se žáci vydali na výpravu do nedaleké chráněné krajinné oblasti. Cestu si žáci krátili přírodovědným bingem, kdy hledali živočichy i rostliny. Poté si každý vyzkoušel rybolov. S úlovky jsme druhý den pracovali. Kuchání, práce s vnitřnostmi, porcování... to vše jsme vyzkoušeli. Výstupem projektu byl skvělý oběd. 

Rozpustilé idiomy

Co to jsou rozpustilé idiomy, nám vysvětlili až ve škole. Nikdo z nás nevěděl, co to vlastně je. Na tématu bylo zajímavé jeho propojení s angličtinou a němčinou. Hned ze startu jsme se rozdělili na skupinky po 4 a plnili různé úkoly, které nám byly zadány. Zprvu jsme se pohybovali především v prostorách školy, kde jsme dělali různá cvičení, vyrobili si obrázkový slovníček s idiomy a zahráli si únikovou hru, která nás zavedla až na školní zahradu.

Druhý den jsme si vyráběli rekvizity k natáčení videí o idiomech a poté jsme se přemístili na školní zahradu, kde jsme tvořili samotná videa. Skupiny se rozdělily spravedlivě, aby tam byli starší i mladší žáci, takže jsme proti sobě mohli také soutěžit, například kdo bude mít únikovku nejrychleji hotovou apod. Hodně jsme se při projektu zasmáli, pomáhali si navzájem, a když jsme spojili naše kreativní myšlení, dokázali jsme fantastické věci. Za odměnu jsme si mohli opéct špekáček a tím projekt úspěšně uzavřít. 

Pohled z výšky a do dálky 

Náš projekt byl zaměřen na poznávání a ochranu přírody. Dotkli jsme se každého z možných témat buď více, nebo jen trochu. Začněme ale od začátku. V 8.00 jsme vyrazili od školy vybaveni sáčky, rukavicemi a papíry, také dalekohledy a pásmem. Náš cíl byl vzdálený asi 90 minut chůze, jenže než jsme splnili vše, co jsme naplánovali, čas utíkal rychleji. Cestou nás totiž zdrželo mnoho aktivit: např. poznávání květů dle barevnosti a výskytu růstu, sběr léčivek na výrobu sirupu, sběr rostlin na herbář, odhad vzdáleností a výšek buď pomocí aplikace, nebo násobením délky kroku, sběr přírodnin na sádrové odlitky, klacíků na 3D model  rozhledny, poznávání živočichů a vodního světa aj. Děti však nejvíce bavila hra „Najdi svůj strom!“ Se zavázanýma očima je kamarádi odvedli ke stromu, hmatem a sluchem získané indicie pak posloužily k tomu, aby kmen nalezli tentokrát už za pomoci zraku. Všem se nakonec podařilo najít ten svůj. Sluníčko pálilo a my jsme konečně dorazili na kopec u Bílova. Na rozhlednu vystoupali téměř všichni, hodně tam foukalo, ale rozhled byl úžasný. Vyzbrojeni dalekohledem jsme dohlédli až do okolních měst. Cesta zpátky utíkala rychle, někteří s nadbytkem energie však ještě závodili v běhu do kopce motivováni sladkou odměnou. Zkratkou jsme byli u radaru cobydup. Našli jsme i spoustu věcí, které do přírody nepatří. Odpadků jsme nasbírali pytel, který nakonec skončil v kontejneru. Ve škole jsme druhý den zúročili získané informace i materiál k vytvoření herbářů, plastické Kanihůry, fotomapy a vlastní verze rozhledny i sladkého sedmikráskového sirupu. Potvrdili jsme si své znalosti kvízem a hádankami a zjistili, že se stále máme co učit. 

Cesta do pravěku

Ve středu jsme si hned ráno představili Zdeňka Buriana, slavného rodáka z nedaleké Kopřivnice, povídali jsme si o jeho tvorbě, ilustracích, obrazech. Inspiroval se jimi také filmový režisér a výtvarník Karel Zeman. Dobrodružná výprava čtyř malých chlapců Cesta do pravěku nás dostala až do dávné minulosti naší planety Země. Žáci si pak ve dvojicích vybrali jednoho pradávného živočicha, vypracovali o něm prezentaci a představili ji ostatním. Na konci dne jsme si vyzkoušeli výtvarnou techniku zvanou kvaš a ztvárnili např. stegosaura, pteranodona nebo mosasaura. Druhý den jsme vycestovali do Štramberku, kde jsme měli domluvenou přednášku v Muzeu Z. Buriana. , poté jsme zamířili do jeskyně Šipka. Pečlivě jsme si ji prohlédli, prozkoumali každou škvíru a alespoň na chvíli jsme se vžili do kůže neandrtálského člověka, jehož pozůstatky se zde nalezly.

Historie na zámku

10.5. ráno jsme se s žáky druhého stupně, kteří se přihlásili do našeho projektu, sešli ve škole a na tabletách si vyhledali informace o zámku. S překvapením jsme zjistili, že si již sami rozdělili místnosti, ve kterých chtějí působit. Poté jsme se přesunuli na zámek Nová Horka. Jako první nás příjemně překvapila opravená budova zámku. Po výšlapu jsme se posilnili a paní průvodkyně nás provedla prohlídkovou trasou a žáci si ujasňovali, kde budou provádět. Pak se začali učit text, který patřil k jejich místnostem. Druhý den jsme na zámek dorazili před devátou hodinou a cestou předběhli žáky první až třetí třídy, které jsme měli na starost. Na dveřích zámku visela informace, že je zámek pro veřejnost přístupný až od 13. hodiny, ale před zámkem přešlapovala skupina pánů, kteří se sjeli z celé země. Nejlepší je křest ohněm a naši průvodci je za pomoci paní průvodkyně provedli! Mezi tím dorazili „naši“ návštěvníci a šla skupinka za skupinkou. Průvodci sklidili pochvalu jak od dětí, tak i od jejich vyučujících. Na závěr naše průvodce pochválily i pracovnice zámku a žáci odcházeli s certifikátem průvodce. Žáci se seznámili s historií zámku a museli se naučit svůj text. Zjistili, že před skupinou nemohou „kuňkat a drmolit“, chtějí-li vzbudit u svých posluchačů pozornost. Naučili se i improvizaci, když se jich mladší spolužáci na něco nečekaně zeptali.

Za celé dva dny se toho žáci mnoho naučili a zažili také učení jinak než ve třídě. Věříme, že ne naposled.